Blues Sklep, Liliová 10

Eric Stanglin and the Juke Joint Heroes (USA/CZ)
blues / 150 Kč

18. 5. 2013, 21.00
Sobota

Eric Stanglin je bluesový kytarista a zpěvák z Oklahomy (USA). Tomuto druhu hudby propadl již v raném věku a od té doby se blues věnuje s oddaností sobě vlastní. Po několika letech strávených na scéně v Dallasu (Texas) se přestěhoval do Prahy, kde hrál a spolupracoval s několika špičkovými bluesovými hudebníky.

Jeho současný projekt Eric Stanglin and The Juke Joint Heroes je hudební seskupení plné skvělých muzikantů – vedle Erica do něj patří také Jan Císař (kontrabas), Jiří Maršíček (kytara) a Jan Podzimek (bicí). Hrají opravdové, syrové blues, jež je silně ovlivněno a inspirováno umělci jako Elmore James, Muddy Waters či Hound Dog Taylor.

Jazz in Deed
jazz–rock / 100 Kč

19. 5. 2013, 21.00
Neděle

Greyhound Bus
blues-country / 100 Kč

20. 5. 2013, 21.00
Pondělí

Bluesové akustické duo ve složení Eugene ‚Sloppy Gin‘ (zpěv a harmonika) a Johnny Boy ‚Blister‘ (kytara). Greyhound bus hraje převážně klasické americké blues z meziválečného období. Harmonika a osobity zpěv podpořený slide kytarou vytváří autentický delta blues sound.

Original Alva Vinariko Orchestra
gypsy jazz / 100 Kč

21. 5. 2013, 21.00
Úterý

"Original Alva Vinariko Orchestra" je volnější gypsy-jazzové uskupení asi 15 hudebních nadšenců více než jedné generace, z více než jedné země. Do českých krajin přináší hudbu Paříže 30. let a tvoří novou vlnu mladé gypsy-swingové generace.

"Gypsy jazz" ("gypsy swing", "hot club jazz" či "jazz manouche") je hudební styl, jehož vznik bývá připisován jistému Belgičanovi jménem Django Reinhardt. A byla to právě Paříž 30. let, kde kytarový virtuos Django experimentoval s fúzí svých cikánských ("gypsy", "manouche") melodicko-harmonických kořenů a swingového vyjadřování své doby. Druhou superstar jeho neznámější sestavy "Quintette du Hot Club de France" nebyl nikdo jiný, než Stéphane Grappelli. Jazz manouche byl první významnou "evropskou" odpovědí na "americký" swing, ve své době tedy styl svůdně exotický, zcela inovativní a "evropsky (či francouzsky) hudebně vlastenecký".

Doris & The Swingin´ Bastards
acoustic-jazz / 100 Kč

22. 5. 2013, 21.00
Středa

Nemáte doma gramofon? Nelamte si s tím hlavu a přijd'te si  nás poslechnout! Samozřejmě si můžete i zatancovat :-) Pojd'me si vzájemě udělat radost a podělit se o skvosty z dob, kdy jazz byl ještš mladý.

Doris Lamošová - zpěv
Jan Šimůnek - violinofon, housle
Antonín Šturma - kytara
Pavel Šlosar - kontrabas

SUPER BLUES NIGHT XIII.: Boogie Boys (PL)
boogie–woogie / 150 Kč

24. 5. 2013, 21.00
Pátek

V roce 2002 jamovali v jednom poznaňském klubu až do bílého rána dva pianisté: Michal Cholewiński a Bartlomiej Szopiński. Kouzlo okamžiku zapůsobilo a nová kapela byla na světě. Styl byl od počátku jasný - boogie-woogie, jedno z tanečních dětí tradičního blues. Kapel, které se pohybují v tomto žánru, působí v Evropě naprosté minimum, není tedy divu, že oba pánové začali být brzy zváni na prestižní bluesové festivaly po celém kontinentě. Diváci v ČR je objevili díky přehlídce Blues Alive v Šumperku. Jaký je vlastně koncert Boogie boys, v poslední době podporovaný rytmikou Szymona Szopińského? Ze všech tří muzikantů tryská nezměrná energie doplňovaná rozeným showmanstvím, které k této tradiční hudbě zakouřených černošských náleven bezesporu patří. Když se v polovině koncertu vřítí na parket mladičké doprovodné taneční páry, aby ukázaly i pohybovou podstatu boogie-woogie, případně když oba pianisté začnou hrát na jeden nástroj, stojíce na klavírní židličce, začne atmosféra v klubu dosahovat bodu varu. Boogie-woogie: rytmus, radost, kapky potu na tvářích, smích!
 
Polští Boogie Boys – dvě piána a bicí vytvářejí neuvěřitelný zvuk a kulisu, která posluchače vrací zpět do zlatých meziválečných let Ameriky jako země neomezených možností. Přestože jsou nejmladším evropským triem hrajícím boogie, patří mezi absolutní špičku.
 

Tony Viktora Group
jazz / 150 Kč

25. 5. 2013, 21.00
Sobota

Antonín Viktora, člen legendárních kapel "Jazz Sanatorium" Luďka Hulana a "SHQ" Karla Velebného, hraje nyní s vlastním bandem jazzové standardy, latinu a blues ve svém nezaměnitelném podání. "Jeho muzika má duši", říkají jeho příznivci.

Nejvíce si hraní užívá v přímém kontaktu s publikem, v jazzových klubech při živém koncertování. Je typem muzikanta, který hraje pro lidi, má je rád a pro svou hru je potřebuje. Ruší hranice mezi pódiem a hledištěm a svojí hrou si s lidmi povídá. Tak jako každý správný přírodní úkaz je i Tony Viktora nepředvídatelnou a neopakovatelnou osobností, kterou je radost potkat.